Romantika v islámu

Romantika v islámu
الرومانسية في الإسلام  باللغة التشيكية

Autor:
Dr. Abd Ar-Rahman bin Abd Al-Kareem Al-Sheha
د. عبد الرحمن بن عبد الكريم الشيحة

Překlad:
EUROPEAN ISLAMIC RESEARCH CENTER (EIRC)
المركز الأوروبي للدراسات الإسلامية
& Zuzana Amrani
 

 
www.islamland.com

 
 
Obsah

Úvod
Obecné vlastnosti upřímného muslima
Toto je islám
Rada muslimského otce synovi
Rada muslimské matky dceři
Důležitost odpočinku a zábavy
Prorokovy manželky a odpočinková zábava
Intimita a soucit v islámu
Prorokovo r soucítění
Prorokova lidská podstata
Prorokovo ohleduplné chování
Prorokova společenskost a rodinné založení
Závěr

 
Úvod
Tato publikace otevřeně pojednává o romantických vztazích v islámu. Každý člověk usilující o pochopení islámského náboženství by měl chápat, že islám není jen „pouhým“ náboženstvím, ale ucelným způsobem života. Prorok    kladl velký důraz na budování vysoce morálního charakteru u svých společníků    a on sám byl nejlepším příkladem tohoto vysokého morálního standardu. Vznešený Bůh říká:
{A věru máte nyní v poslu Božím příklad překrásný pro každého, kdo doufá v Boha a v den poslední a kdo Boha hojně vzpomíná.} (33:21)

Tímto „překrásným příkladem“ Proroka  je způsob života, do kterého patří také citová stránka vztahu mezi manželi.

Nejlepším způsobem uchopení tohoto tématu je uvést různé situace, ve kterých Prorok  projevil tyto své krásné způsoby. Vševědoucí Bůh o proroku Muhammadovi  říká:

{Vždyť vskutku povaha tvá je vznešená.} (68:4)

Prorok Muhammad  předal v úplnosti celé poselství, které mu Bůh zjevil a nikdy žádnou jeho součást nezamlčel, ať už se týkala veřejných či soukromých záležitostí. Všechny Prorokovy skutky, výroky a vyjádřené souhlasy představují zdroj pro islámskou právní vědu. Muslimové věří, že když se řídí Prorokovým příkladem, dosáhnou Božího potěšení a budou moci vstoupit do ráje. Vznešený Bůh říká:

{Rci: „Milujete-li Boha, pak mne následujte a Bůh vás za to bude milovat a odpustí vám viny vaše, vždyť Bůh je odpouštějící, slitovný.“} (3:31)

Pouto mezi muslimy a Bohem vychází z lásky. Muslim vykonává vše, co mu bylo uloženo, a zdržuje se všeho, co mu bylo zapovězeno, na základě lásky. Právě z lásky je člověk schopen překonat své nízké tužby a řídit se etickým kodexem chování vycházejícím z milosrdenství a náklonnosti k ostatním. Jednou z nejvyšších forem lásky je, když věřící dává přednost Prorokovi  před sebou samým a je schopen se vzdát pozemských statků jen kvůli Bohu. Vznešený Bůh říká:

{Rci: „Jsou-li vám vaši otcové, vaši synové, vaši bratři, vaše manželky, váš rod a jmění, které jste získali, a obchod, jehož úpadku se obáváte, a příbytky vaše, v nichž zalíbení máte, milejší než Bůh a Jeho posel a ti, kdož na cestě Jeho bojují, tedy počkejte, až Bůh přijde se Svým rozhodnutím! A Bůh nevede cestou správnou lid hanebníků.“} (9:24)

Islám není obtížným náboženstvím, je naopak jednoduchým způsobem života. Vše, co se muslimovi v průběhu života stane, je v islámu reflektováno, takže islám pokrývá nejen přesvědčení, pravidla a způsoby jednání, ale zabývá se také dalšími aspekty života, jako je posilování charakteru a zvyšování sebeúcty. Také velmi podrobně vysvětluje, jak by se člověk měl chovat ke své rodině a svému okolí. Islám všeobecně vede společnost ke slušnosti ve všech oblastech života. Bylo by nepatřičné, kdyby se věřící v některých situacích choval slušně a v jiných neslušně. Prorok  řekl: „Mám vám popsat pravého věřícího? Je to někdo, komu lidé svěřují svůj majetek a život. A muslim je někdo, od něhož se lidé neobávají fyzických a slovních útoků.“ (Silsila, č. 549)

Obecné vlastnosti upřímného muslima
Upřímný muslim miluje dobré skutky a ze všech sil se snaží být laskavý vůči ostatním, aniž by za to od nich cokoliv očekával. Prorok  řekl: „Buďte obezřetní ohledně zakázaného a budete nejlepšími uctívajícími mezi lidmi. Buďte spokojení s tím, co vám Alláh určil, a budete nejbohatšími z lidí. Buďte laskaví ke svému sousedovi a budete věřícími. Přejte lidem to, co si přejete pro sebe, a budete muslimy.“ (Sahíh al-džámi', č. 100)

Upřímný muslim je při jednání s lidmi nestranný, dokonce i v případě nepřátel. Prorok  vždy připomínal vysílanému vojsku: „... Nekraďte z kořisti a nejednejte zrádně. Neznetvořujte a nezabíjejte děti.“ (Muslim)

Upřímný muslim chrání své okolí a staví se proti jakékoliv krutosti. Prorok  jednou procházel kolem lidí, kteří se chystali vypálit oslovi cejch na tvář. Řekl: „Nedoneslo se k vám, že jsem proklel každého, kdo ocejchuje osla na tvář, nebo kdo ho přes tvář udeří?“ (Abú Dawúd, č. 2564)

Upřímný muslim neloví jen pro zábavu. Abd Alláh bin Mas'úd  řekl: Cestovali jsme s Alláhovým poslem  a on poodešel (k vykonání potřeby). V jeho nepřítomnosti jsme uviděli rezavého ptáka, se kterým byla dvě ptáčata. Chytili jsme je a ptačí matka bila křídly o zem. Mezitím se vrátil Prorok  a řekl: „Kdo tomu ptáku způsobil utrpení kvůli jeho ptáčatům? Vraťte mu je.“ Také si všiml mraveniště, které jsme předtím vypálili. Zeptal se: „Kdo to zapálil?“ Odpověděli jsme: „My.“ On  řekl: „Nikdo nesmí trestat ohněm vyjma Pána ohně.“ (Abú Dawúd, č. 2673)

Upřímný muslim udržuje pořádek na veřejných místech. Muslimové nesmějí odhazovat odpadky na veřejných místech, protože Prorok  řekl: „Vyvarujte se dvou prokletých skutků: vykonání potřeby na lidmi užívané cestě nebo na stinném místě.“ (Abú Dawúd, č. 25)

Upřímný muslim jde ještě o krok dále a škodlivé věci lidem z cesty odstraňuje. Prorok  řekl: „Odstraňování škodlivého lidem z cesty je dobročinným skutkem.“ (Abú Dawúd, č. 5243)

Upřímný muslim zachovává zdroje, které přispívají ke zdraví a pohodě životního prostředí. Prorok  řekl: „Nekácejte strom, který nese ovoce, nezabíjejte zvíře bez řádného důvodu a neubližujte věřícímu.“ (Abú Dawúd, č. 398)

Upřímný muslim podporuje ochranu životního prostředí nejen slovy, ale také činy. Prorok  řekl: „Pokud nastane poslední hodina a někdo z vás bude v ruce držet sazenici, ať ji zasadí.“ (Silsila, č. 9)

Upřímný muslim také chrání vodu a brání jejímu znečišťování. Džábir  řekl: „Prorok  nám zakázal močit do stojaté vody.“ (Muslim)

Upřímný muslim usiluje o to, aby vodu měl k dispozici každý jedinec, který ji potřebuje. Je nepřípustné, aby si někdo monopolizoval tyto základní životní nezbytnosti a pak je prodával, protože Prorok  řekl: „Muslimové mají společný podíl na třech: trávě, vodě a ohni.“ (Abú Dawúd, č. 3477)

Upřímný muslim se tyto tři zdroje snaží maximálně zachovávat, aby z nich mohlo mít prospěch celé společenství. Nemělo by se jimi plýtvat, protože Prorok  řekl Sa'dovi , když ten právě vykonával očistu: „Co je tohle za plýtvání?“ On řekl: „Může být při očistě nějaké plýtvání?“ Prorok  odpověděl: „Ano, dokonce i když jsi na břehu řeky.“ (Sunan Ibn Mádža)

Výše uvedené je pouze pár příklady krásných a ušlechtilých zásad, kterých se muslimové snaží držet. Usilování o tyto vlastnosti jim bezpochyby posiluje víru a dělá z nich lepší muslimy. Vznešený Bůh říká:

{Rci: „Milujete-li Boha, pak mne následujte a Bůh vás za to bude milovat a odpustí vám viny vaše, vždyť Bůh je odpouštějící, slitovný.“} (3:31)

Toto je islám
Takový je islám! Naplňuje duši a člověka pozvedá od jeho nízkých tuh k procítěné víře v Boha.

V této publikaci se budeme zabývat pouze jedním aspektem citů, a to k ženám. S příchodem islámu útlak žen rázem ustal. Ženy byly pozvednuty, dostalo se jim jejich práv a jednalo se s nimi jako s rovnoprávnými protějšky mužů, jak dokládají slova druhého muslimského chalífy Umara : „Při Bohu, v předislámském období jsme ženám nepřikládali žádnou důležitost, dokud Bůh nezjevil, co bylo zjeveno, a nedal jim práva, která dostaly.“ (Buchárí, č. 4913)

S příchodem islámu Prorok  otevřeně vyhlásil práva žen a také řekl, že muž v Božích očích povýší díky svému dobrému, etickému jednání se ženami. Prorok  řekl: „Nejlepší z vás jsou ti nejlepší ke svým ženám.“ (Sahíh al-džámi', č. 3316)

Na základě Prorokových pokynů se ženám dostalo váženého postavení a úcty, které nemají ani muži. O postavení žen v islámu hovoří mnoho výroků. Prorok  například řekl: „Jednejte se ženami laskavě.“ (Muslim, č. 1468)

Také řekl: „Věřící s nejúplnější vírou jsou ti, kdo mají dobré způsoby a jsou laskaví ke svým rodinám.“ (Tirmídhí, č. 2612)

Prorok  projevoval velký soucit se všemi ženami, které u něho hledaly pomoc. I když za ním přišly staré a psychicky narušené ženy, ze všech sil se jim snažil pomoci. Když ho jednou o pomoc požádala žena, o které bylo známo, že je psychicky nevyrovnaná, Prorok  jí pozorně naslouchal a pomohl jí. (Muslim, č. 2326)

Prorok  lidi nabádal, aby své dcery či sestry vychovávali tím nejlepším způsobem. Řekl: „Kdokoliv vychová dvě či tři dcery nebo sestry, dokud se neprovdají, nebo zemře, zatímco je vychovává, bude v mé společnosti v Nebi.“ (Targhíb, č. 1970)

Umělé překážky a privilegia zmizely. Od té doby nebyl nikdo považován za méněcenného kvůli své barvě pleti, etnickému původu, jazyku či dalším podobným kritériím. Prorok  to dal velmi jasně najevo, když zemřela správkyně jeho mešity. Když to zjistil, byl velmi rozrušen, protože mu o tom nikdo neřekl. Pravil: „Měli jste mi to sdělit!“ Poté se vydal k jejímu hrobu a modlil se za ni pohřební modlitbu. (Ibn Mádža, č. 1247)

Islám na muže a ženy nahlíží jako na sobě rovné – mají podobné povinnosti. Prorok  řekl: „Ženy jsou druhou polovinou mužů.“ (Abú Dawúd, č. 236) Tento výrok znamená, že jsou rovny mužům ohledně povinností, které se od nich požadují.

Prorok  také řekl: „Tento svět jsou pouze poskytnuté dary a na tomto světě není lepšího daru než dobrá manželka.“ (Ibn Mádža)

Jedním z největších zdrojů štěstí pro muže je mít po svém boku zbožnou ženu. Prorok  řekl: „Štěstí je ze čtyř: zbožné ženy, širokého životního prostoru, dobrého souseda a pohodlné jízdy.“ (Targhíb, č. 2576)

Prorok  manželství považoval za naplnění poloviny víry. Řekl: „Když se člověk ožení, naplní tím polovinu své víry. Nechť má v druhé polovině bázeň z Alláha.“ (Sahíh al-džámi', č. 6148)

Prorok  muslimy nabádal k prokazování úcty matkám. Přikazoval jim, aby své matky poslouchali a jednali s nimi s láskou a úctou. Povinností dětí je navíc postarat se o ně. Právě toto je jedním z hlavních důvodů, díky kterým člověk vstoupí do rajské zahrady. Za Prorokem  přišel Džuhajma as-Sulamí a řekl: „Posle Alláhův, chci odejít a bojovat a přišel jsem tě požádat o radu.“ Prorok  řekl: „Máš matku?“ Muž odpověděl: „Ano.“ Prorok  odvětil: „Pak s ní zůstaň, neboť ráj je pod jejíma nohama.“ (Sunan an-Nasá'í)

Matku je třeba respektovat ještě více než otce. Prorok  to jasně vyjádřil, když odpovídal jednomu muži na otázku: „Posle Alláhův, kdo si nejvíce zaslouží mou dobrou společnost?“ Odpověděl: „Tvá matka.“ Muž se opět zeptal: „Kdo si ji nejvíce zaslouží po ní?“ Prorok  odpověděl: „Tvá matka.“ Muž se znovu zeptal: „Kdo si ji nejvíce zaslouží po ní?“ Prorok  odpověděl: „Tvá matka.“ Muž se opět zeptal: „Kdo si ji nejvíce zaslouží po ní?“ Prorok  odpověděl: „Tvůj otec.“ (Buchárí, č. 5971)

Prorok  nás nabádal, abychom si vážili žen jako manželek. Svým společníkům sdělil, že svou manželku miluje a váží si jí. Když se ho Amr bin al-Ál zeptal: „Koho ze všech lidí nejvíce miluješ?“ On  odpověděl: „Á'išu.“ Amr na to řekl: „Myslel jsem z mužů.“ Prorok  odpověděl: „Tedy jejího otce.“ Amr se zeptal: „Koho pak?“ Prorok  odpověděl: „Pak Umara.“ (Buchárí, č. 4358)

Prorok také ctil ženy jakožto dcery. Á'iša  řekla: „Neviděla jsem nikoho podobnějšího Prorokovi  ve způsobech a charakteru než Fátimu, dceru Prorokovu. Kdykoliv Proroka  navštívila, on vstal a objal ji. Poté ji pokynul, aby si sedla na jeho místo.“ (Tirmídhí, č. 3872)

Toto je způsob, jakým Prorok  jednal se ženami. Prorokův vysoký etický standard a způsob jednání je v souladu s Božími slovy:

{A zacházejte s nimi podle zvyklostí uznaných! Jestliže k nim cítíte odpor, je možné, že cítíte odpor k něčemu, do čeho Bůh vložil velké dobro.} (4:19)

Exegeta Ibn Kathír, nechť je k němu Alláh milosrdný, o tomto verši řekl: „Mluvte s nimi uctivým způsobem, jednejte s nimi dobře a příjemně se oblékejte; dělejte pro ně, co byste rádi, aby druzí dělali pro vás.“

Za samotné zachovávání dobrých způsobů je velká odměna. Když se o tom společníci dozvěděli, velmi se tím řídili. Ibn Abbás  řekl: „Zkrášluji se pro svou manželku, protože se mi líbí, když ona dělá totéž pro mne. Nebylo by ode mne vhodné, abych od své ženy požadoval všechna svá práva, protože pak bych jí také já musel dát všechna její práva. Vznešený Alláh říká: {A ony mají pro sebe stejné právo jako oni podle zvyklosti.}“ (2:228)

Rada muslimského otce synovi
Upřímný zbožný muslim bude ke své manželce zajisté maximálně laskavý. Imám Ahmad, nechť je k němu Alláh milosrdný, řekl: „Můj milovaný synu, skutečného domácího štěstí dosáhneš jen deseti způsoby:

1. a 2. Ženy se rády nechají rozmazlovat a líbí se jim, když jim jejich manželé vyznávají lásku. Nebuď tedy v tomto ohledu lakomcem, protože pokud budeš, povede to mezi vámi k nesouladu.

3. Ženy nenávidí přísné muže, ale na druhou stranu budou ochotně opečovávat ty, kteří jsou k nim laskaví. Jednej tedy se svou ženou moudře, protože to vede k lásce a spokojenosti mezi manželi.

4. Ženy u svých manželů mají rády to, co jejich manželé mají rádi u nich. Dobré oblečení a příjemná vůně jsou z věcí, na než by manžel neměl zapomínat.

5. Domov je ženiným královstvím a měla by se v něm cítit jako královna na trůnu. Nenarušuj toto prostředí, protože pokud ano, bude k tobě pociťovat zášť, i když to nebude dávat najevo.

6. Žena cítí lásku jak k manželovi, tak ke své rodině. Nestav ji před volbu: ‚Buď já nebo oni!‘ Pokud si v takové situaci vybere tebe, bude k tobě pociťovat nenávist den za dnem.

7. Žena byla stvořena ze zahnutého žebra a to je tajemstvím její krásy a přitažlivosti. Toto není vada, tak na ni nebuď příkrý, pokud udělá chybu, protože to může vést ke zlomení tohoto žebra, což je rozvod. Nepřehlížej však chybu, které se dopustí, a milým způsobem ji oprav, protože jinak by tě už pak neposlouchala.

8. K přirozenosti ženy patří, že zapomíná na požehnání, kterých se jí dostalo. Může se jí po nějakou dobu dostávat maximální laskavosti a pak to bude rázem zapomenuto. A také když se muž jednou dopustí nějaké chyby, ona může říci: ‚Nikdy jsem od tebe neviděla nic dobrého.‘ Nedopusť, abys ji kvůli těmto jejím vlastnostem začal nenávidět, nebo ji opustil. Vskutku, pokud se ti na ní nelíbí nějaká vlastnost, najdeš u ní mnoho dalších, které se ti budou líbit.

9. Žena prochází obdobími tělesné slabosti a únavy. V těchto obdobích jí Alláh ubírá z některých jejích povinností, zatímco jiné po těchto obdobích musí nahradit. Buď jí v tomto období oddaný a nechtěj toho po ní moc.

10. Věz, že žena je jako zajatec. Buď k ní laskavý a ona bude tím nejlepším, v co muž může v tomto životě doufat.“

Rada muslimské matky dceři
Mnohé ženy dávaly svým dcerám podobné rady. Když se dcera Umm Ijás provdala za Amra bin Hadžara, kindského krále, její matka jí řekla: „Má milovaná dcero, dám ti radu a tato slova si připomínej. Má drahá dcero, odcházíš ze známého prostředí do neznámého. Vstoupíš do domu, který ti bude cizí. Buď ke svému manželovi milá a on bude milý k tobě. Má milovaná dcero, zapamatuj si tyto důležité zásady a budeš mít úspěšný vztah:

1.    Buď s ním spokojená a cti ho.
2.    Vždy se před ním ukazuj co nejkrásnější a nebuď cítit nepříjemně.
3.    Starej se o něj, když je ospalý a hladový.
4.    Nebuď vůči němu neposlušná, ani nevyzrazuj jeho tajemství. Pokud to uděláš, nebudeš v bezpečí před jeho proradností. Netvař se šťastně, když má starosti, a nebuď smutná, když je šťastný.“

Z těchto rad vysvítá významná role žen v islámu a přímo vyvracejí tvrzení, že ženy jsou v islámu utlačované.

Prorok Muhammad  i přes své mnohé povinnosti nikdy neopomínal důležitost dobré péče o manželky. Řekl: „Nejlepší z vás je ten, kdo je nejlepší ke své manželce. A já jsem nejlepším z vás ke svým manželkám.“ (Buchárí)

Toto je kritérium, podle kterého se lidé posuzují: ty nejlepší k jejich manželkám Alláh nejvíce miluje. Protože Prorok  měl velmi náročný a obtížný život, Alláh mu přikázal, aby svým manželkám dal na výběr, zda s ním chtějí zůstat, nebo ho opustit. Á'iša  řekla: „Prorok začal u mě a řekl: ‚Chci ti říct o jedné záležitosti. Nespěchej a neodpovídej hned, přemýšlej o tom a poraď se s rodiči.‘ Při Alláhu, on věděl, že mí rodiče by mi nikdy neřekli, abych ho opustila. Poté mi přednesl: {Proroku, rci manželkám svým: „Přejete-li si tento život pozemský a ozdoby jeho, tedy pojďte, nechám vás ho užívat a propustím vás krásným propuštěním. Však přejete-li si Boha, posla Jeho a příbytek na onom světě, tedy vězte, že Bůh připravil pro ty z vás, jež dobro konají, odměnu nesmírnou.“} (33:28-9)“ Á'iša  řekla: „Posle Alláhův, proč bych se měla radit se svými rodiči? Vskutku chci Alláha, Jeho posla a život budoucí.“ Totéž se odehrálo s ostatními Prorokovými manželkami a všechny se rozhodly s ním zůstat. (Muslim, č. 1475)

Tento příběh ukazuje, nakolik ho jeho manželky milovaly a jak s ním byly spokojeny. Prorok  neměl, jak by je udržel „v zajetí“, místo toho jim dal možnost zvolit si směr svého života. Prorok  měl devět manželek a všechny s ním prožívaly šťastný a romantický vztah.

Prorok  je nejlepším známým člověkem celých dějin, což uznávají i nestranní nemuslimové. Tvrdil to také skotský historik Thomas Carlyle, když ve své knize Hrdinové, uctívání hrdinů a hrdinství v dějinách napsal:

Již od raného věku byl znám jako ohleduplný člověk. Jeho společníci ho nazvali „al-Amín“, tedy Věrný. Pravdivý a věrný muž, pravdivý ve svých činech, slovech i myšlenkách. Povšimli si, že vždy něco mínil. Člověk spíše mlčenlivý, byl zticha, když nebylo co říci, avšak když promluvil, byl výstižný, moudrý a upřímný, vždy záležitost osvětlil. Toto je jediná mluva, která je hodna pronesení! Po celý život ho vnímali jako naprosto solidního, bratrského a ryzího člověka. Seriózního, upřímného charakteru, zároveň však byl přátelský, upřímný, společenský, dokonce i vtipný a zábavný; jsou lidé, jejichž smích je falešný jako vše ostatní na nich, kteří se neumějí zasmát. Spontánní, vášnivý, avšak spravedlivý a pravdymilovný muž. Pln přirozených schopností, ohně a světla, vrozené hodnoty, neučený a poznávající život – v hloubi tamější pouště.

Říkáte, že ho nazývají prorokem? Stál tam s nimi tváří v tvář, zde, nehalilo ho žádné tajemství. Sám si záplatoval plášť, opravoval boty, bojoval, dával rady a pokyny přímo v jejich středu. Museli vidět, jakým byl člověkem, ať ho nazývali jakkoliv. Žádného císaře s korunou na hlavě neposlouchali jako tohoto muže ve vlastnoručně záplatovaném plášti. Ve třiadvaceti letech tvrdých a těžkých zkoušek vidím nezbytnost skutečného hrdinství.

Důležitost odpočinku a zábavy
Islám muslimy vede k vyváženému životu, je tedy důležité najít si nějakou povolenou zábavu, aby člověk ve svém náboženství neochaboval a nebyl jím přehlcen.

Vyvážení života je citlivá záležitost, protože člověk nikdy nesmí zapomínat na Boha. V počátcích islámu si Prorokovi společníci mysleli, že islám je závažné náboženství, ve kterém není místo pro odpočinkovou zábavu. Handhala bin Huzajm al-Hanafí  řekl: „Potkal jsem Abú Bakra  a on se optal: ‚Jak se máš, Handhalo?‘ Já jsem sklíčeně odpověděl: ‚Handhala se stal pokrytcem!‘ Abú Bakr v překvapení nad touto odpovědí zvolal: ‚Subhanalláh! (Alláh je dalek jakékoliv nedokonalosti) Proč to říkáš?‘“ Handhala řekl: „Když jsme s Alláhovým poslem  a on nám připomíná ráj a peklo, jako bychom ho viděli na vlastní oči, ale když se vrátíme ke svým rodinám, zabýváme se svými rodinami a zapomínáme, co nám říkal.“ Abú Bakr  řekl: „Věru, my zažíváme totéž!“ Abú Bakr s Handhalou se tedy vydali za Prorokem , aby jim v této záležitosti poradil. Prorok  si jejich trápení vyslechl a potom řekl: „Při Tom, v jehož rukou je můj život, pokud byste setrvali ve stejném náboženském stavu se svými rodinami, jako jste v mé přítomnosti, z nebes by sestoupili andělé, aby si s vámi potřásli rukama! Handhalo, věru je hodina a hodina.“ (Muslim, č. 2750)

Toto znamená, že svůj čas je třeba rozdělovat a také odpočívat. Prorok  šel ještě dál a všem muslimům sdělil, že přinášet štěstí do života rodinných příslušníků a vzbuzovat v nich pocit ocenění je nejen dobrým skutkem, ale navíc vysoce ceněným v Božích očích. Prorok  řekl: „Vše, co nelze považovat za vzpomínání Alláha, je planou hrou, vyjma čtyř: čas strávený s rodinou, trénování koně, závodění a výuka plavání.“ (Sahíh al-džámi', č. 4534)

Kulturní vnímání „zábavy“ se navždy změnilo, když společníci viděli, že se tím Alláhův posel  sám také řídí. Džábir bin Samra  řekl, že Alláhův posel  neopouštěl své modlitební místo až do východu slunce. Když slunce vyšlo, lidé si mezi sebou povídali, někdy vzpomínali na předislámské události a Prorok  se usmíval. (Muslim, č. 2322)

Prorok  také zdůrazňoval důležitost přestávek a dokonce lidem uložil jako povinnost, aby si našli čas sami pro sebe, kdy se mohou věnovat povolené zábavě. Příkladem je, co Prorok  řekl Abdulláhovi bin Umarovi : „Abdulláhu, slyšel jsem, že se modlíš po celou noc a celé dny se postíš.“ On odpověděl: „Ano, to je pravda, posle Alláhův.“ Prorok  mu řekl: „Nedělej to, místo toho se posti a při určitých příležitostech se neposti. Modli se a v noci si také odpočiň, protože tvé tělo má na tebe právo, tvé oči na tebe mají právo, tvá manželka na tebe má právo a tví hosté na tebe mají právo.“ (Buchárí, č. 1975)

 
Prorokovy manželky a odpočinková zábava
Alláhův posel  se velmi rád se svou rodinou věnoval odpočinkové zábavě. Při takových příležitostech se mezi rodinnými příslušníky vytváří atmosféra vzájemné lásky a úcty. Á'iša  řekla: „Prorok  seděl a zvenku byl slyšet hluk lidí a dětí. Skupina lidí se tam shlukla kolem nějakých Habešanů, kteří tančili. Prorok  řekl: ‚Á'išo, pojď se podívat!‘ Položila jsem mu tvář na rameno a dívala se otvorem. Poté se mě zeptal: ‚Á'išo, stačilo ti to? Stačilo ti to?‘ Já jsem odpověděla: ‚Ne,‘ jen abych viděla, nakolik mu na mně záleží a všimla jsem si, jak přešlapoval z nohy na nohu (tj. byl unavený, ale byl připraven vydržet tak dlouho, jak se ona chtěla dívat).“ (Silsila, č. 7/818)

V jiném vyprávění Á'iša  řekla: „Při Alláhu, viděla jsem Proroka  stát ve dveřích mého pokoje, když nějací Habešané v mešitě předváděli hru s šípy. Alláhův posel  mě zakryl svým pláštěm, abych mohla sledovat představení se šípy přes jeho rameno. Stál tam kvůli mně, dokud jsem se té podívané nenabažila.“ (Ghájat al-marám, č. 385)

Prorok  některé věci přehlížel, aby potěšil své nejbližší. Alláh proroku Muhammadovi  vštípil nejvyšší etiku jednání. Prorok  se nikdy nikoho citově nedotkl a pokud se k němu někdo choval nezdvořile, přehlížel to a k takovému člověku nebyl příkrý.

Á'iša  řekla: „Ve dnech Mína (11., 12. a 13. den měsíce dhul-hidždža) za mnou přišel Abú Bakr, zatímco dvě mladé dívky tloukly na tamburíny a Prorok  ležel přikrytý svým rouchem. Abú Bakr je okřikl a Prorok  si odkryl tvář a řekl mu: ‚Nech je, vždyť tyto dny jsou svátečními dny.‘“ (Buchárí)

Prorok  se snažil, aby jeho nejbližší byli šťastní. Podle islámských zásad by muslim měl být veselý a dobře naladěný člověk. To však neznamená, že by měl provádět „kanadské žerty“, které by někomu mohly být nepříjemné. Á'iša  řekla: „Alláhův posel  se vrátil ze hřbitova al-Baqí', mě bolela hlava a naříkala jsem: ‚Moje hlava!‘ On řekl: ‚To spíš já bych měl říkat moje hlava, Á'išo!‘  Pak řekl: ‚Co by se stalo, kdybys zemřela přede mnou? Já bych tě omyl, modlil bych se za tebe pohřební modlitbu a pohřbil tě.‘ Na to jsem odvětila: ‚Jako bych tě při tom viděla! Při Alláhu, kdybys udělal to, co jsi právě říkal, vrátil by ses potom domů, aby sis odpočinul s některou z tvých manželek.‘ Prorok  se usmál. Nedlouho poté onemocněl (a zemřel).“ (Ad-Dárimí)

Prorok  byl se svými nejbližšími vždy veselý. Á'iša  řekla: „Přinesla jsem Prorokovi  polévku s moukou, kterou jsem pro něho uvařila. Řekla jsem Sawdě , zatímco Prorok  stál mezi mnou a ní: ‚Jez!‘, avšak ona odmítla. Pak jsem jí vyhrožovala: ‚Jez, nebo vezmu to jídlo a pomažu ti jím obličej!‘ Ale ona opět odmítla. Namočila jsem si ruku do polévky a trochu jsem jí namazala na obličej. Prorok  se smál a odtáhl nohu, aby se ke mně dostala a řekl jí: ‚Pomaž jí obličej!‘ Ona to tedy udělala a Prorok  se smál.“ (Silsila, č. 7/363)

Prorok  se se svými nejbližšími smál. Smích je přirozený a Prorok  se smál vtipům svých blízkých. Řekl: „Usmívat se na bratra je dobročinností.“ (Adab Mufrad, č. 684)

Alláhův posel  řekl: „Nepohrdejte dobrým skutkem, i kdyby to bylo setkat se se svým bratrem s úsměvem na tváři.“ (Muslim)
Intimita a soucit v islámu
Vznešený Alláh v Koránu říká:

{A patří k Jeho znamením, že vám z vás samých manželky stvořil, abyste u nich klid nalezli. A vložil mezi vás lásku a dobro – a věru jsou v tom znamení pro lidi přemýšlivé.} (30:21)

Islám bere v potaz lidskou přirozenost, avšak neumožňuje naplňovat sexuální touhu nezřízeným živočišným způsobem. Islámský spisovatel Muhammad Qutb napsal:

Se sexem není v islámu žádný problém. Islám určuje pravidla, v rámci nichž může člověk uspokojit své přirozené potřeby [mezi než patří i sexuální touha] a nebrání mu v tom. Islámská pravidla jsou podobná mostům postaveným přes řeku: tok vody nepřehrazují, ale umožňují přecházet oběma směry. Tímto způsobem lze dosáhnout také dalších cílů, kterých by jinak nebylo možno dosáhnout [před postavením mostu]. Přesně o toto se islám snaží ohledně lidské sexuální touhy. Určuje pravidla, ale nebrání jí a nepotlačuje ji; reguluje ji a usměrňuje, protože toto jsou Alláhovy hranice a omezení. Alláh říká: „Toto jsou omezení Bohem daná, nepřekračujte je!“ Toto jsou omezení, které Alláh určil jako bezpečné hranice, uvnitř kterých člověk může tuto energii uplatnit, a se kterými přichází dobro jak pro jednotlivce, tak pro společnost.

Prorok  lidem zakázal stranit se krásy tohoto života a žít život vyhnance. Když ho jeden společník žádal o dovolení žít v celibátu, zakázal mu to. Jiný výrok zní: „Tři lidé přišli k Prorokovu  obydlí a ptali se na Prorokovo uctívání. Když o něm byli zpraveni, zdálo se jim to málo a řekli: ‚Nejsme jako Prorok , jemu Alláh odpustil minulé i budoucí hříchy.‘ Jeden z nich řekl: ‚Co se mne týče, budu se bez přestání modlit po celé noci.‘ Další z nich řekl: ‚Budu se neustále postit a půst nebudu přerušovat.‘ Poslední z nich řekl: ‚Nepřiblížím se k ženám.‘ Pak přišel Prorok  a zeptal se: ‚Vy jste ti, kdo toto řekli? Věru, při Alláhu, jsem tím nejbohabojnějším a nejzbožnějším z vás, ale postím se a půst přerušuji, modlím se a odpočívám a žením se, tedy kdokoliv se neřídí mou sunnou (způsobem), nepatří ke mně.‘“ (Muslim, č, 1401)

Prorok  muslimy nabádal, aby se ženili. Řekl: „Mladí, ti z vás, kdo si mohou dovolit oženit se, ať se ožení, protože to chrání zrak (před nevhodnými pohledy) a chrání člověka před nepovoleným sexem.“ (Buchárí, č. 5065)

Prorok  také muslimům sdělil, že manželství patří mezi skutky uctívání. Řekl: „Když se přiblížíte ke své manželce, je to dobročinným skutkem (tj. dobrým skutkem).“ Společníci  se tázali: „Posle Alláhův, pokud se někdo v touze přiblíží ke své manželce, dostane za to odměnu?“ Prorok  odpověděl: „Není snad hříchem, když se člověk přiblíží k zapovězené ženě? Obdobně když se přiblíží ke své manželce, získá odměnu.“ (Muslim, č. 1006)

Prorok  muslimy nabádal, aby se přiblížili ke svým manželkám, pokud uvidí ženu, která v nich vzbudí touhu. Tímto způsobem tuto touhu naplní povoleným způsobem. Muslim se tak ochrání před zlem a zbaví se satanova našeptávání.

 
Prorokovo  soucítění
Zde je několik příkladů, jak Prorok  soucítil se svými blízkými:

Prorokova touha shledat se s rodinou: Člověk by neměl trávit příliš mnoho času mimo domov. Pokud cestuje, měl by se maximálně snažit o co nejrychlejší návrat. Prorok  řekl:

„Cestování je druhem mučení, protože člověku brání ve spánku a v jídle. Tedy když splníte účel své cesty, vraťte se rychle ke své rodině.“ (Buchárí, č. 3001)

Udržování přátelského pouta mezi manželi: Dávání dárků je výrazem lásky a přátelství. Prorok  řekl: „Dávejte si navzájem dárky, protože se budete navzájem milovat.“ (Buchárí)

Prorok  řekl: „Muslimky, žena by neměla pohrdat darem od své sousedky, i kdyby to bylo jen ovčí kopyto.“ (Buchárí)

Prorok  věnoval pozornost své rodině: Být pozorný k potřebám svých nejbližších a postarat se o ně je znakem zodpovědného manžela. Satan stále číhá, aby člověka odvedl od etického jednání. Prorok  řekl: „Oči smilní a jejich smilstvem je patření na zakázané. Uši smilní a jejich smilstvem je poslouchání zakázaného. Jazyk smilní a jeho smilstvem je pronášení zakázaného k cizím ženám. Ruka smilní a jejím smilstvem je dotýkání se zakázaného. Nohy smilní a jejich smilstvem je chůze za zakázaným. Srdce má přání a touhy a poté se (člověk) buď smilstva dopustí, nebo se k němu přiblíží.“ (Muslim, č. 2657)

Prorok  v tomto ohledu šel příkladem. Á'iša  řekla: „Když se věřící ženy vystěhovaly a dávaly Prorokovi  přísahu věrnosti, on ji od nich přijímal ústně. Prorokovy ruce se nikdy nedotkly ruky žádné ženy.“ (Ibn Mádža, č. 2342)

Prorok  svým manželkám otevřeně vyznával lásku: Chadídža  v Prorokově  životě zanechala nesmazatelnou stopu a on ji ctil a vzpomínal na ni až do své smrti. Á'iša  řekla: „Nikdy jsem nežárlila na žádnou z manželek Alláhova posla , vyjma Chadídži, přestože jsem ji nepoznala (Chadídža zemřela tři roky před Á'išinou svatbou).“ Á'iša  dále pokračovala: „Kdykoliv Alláhův posel  porazil ovci, řekl: ‚Pošli to Chadídžiným přítelkyním.‘ Jednoho dne jsem si ho dobírala: ‚Pořád myslíš jen na Chadídžu?‘ Na to Alláhův posel  řekl: ‚Lásku k ní mi v srdci živil samotný Alláh.‘“ (Muslim, č. 2435)

Čistota a upravenost: Muslim by měl mít vysoký etický a morální standard a také udržovat čistotu ve všech svých záležitostech. Prorok  řekl: „Pokud někdo z vás má pohlavní styk s manželkou a pak se chce ještě vrátit, ať vykoná očistu (wudú').“ (Muslim)

Když na to byl dotázán, řekl: „Je to čistší, lepší a hygieničtější.“ (Abú Dawúd, č. 219)

Prorokova hluboká láska k manželkám: Pravá láska překoná všechny překážky, projevuje se bez ohledu na situaci a je stálá. Toto je poučení ze života našeho milovaného Proroka . Á'iša  vyprávěla: „Spolu s Prorokem  jsme se omývali z jediné nádoby, když jsme byli ve stavu nečistoty (po manželském styku). V období menstruace mi pokynul, abych si oblékla izár (sukni) a pak mě objímal. Když byl v odloučení v mešitě (i'tikáf), přiblížil ke mně hlavu a já jsem mu ji myla, když jsem byla v období menstruace.“ (Buchárí)

Nikdy neprozrazovat intimnosti: Oběma manželům je zakázáno šířit jakékoliv intimní podrobnosti z manželského soužití. Prorok  řekl: „Věru mezi nejhoršími lidmi před Alláhem bude v den zmrtvýchvstání muž, který se intimně přiblíží k manželce a ona k němu a on pak rozšiřuje její tajemství.“ (Muslim, č. 1437)

Prorok  manželkám lichotil: Prorok  Á'išu  oslovoval přezdívkou Á'iš. Také jí říkal „Humajra“, což znamená žena s bílou pletí a ruměncem ve tváři. (Silsila, č. 3277)

Prorok  lehával se svou menstruující manželkou pod jednou přikrývkou: Prorok  odpočíval se svou manželkou i tehdy, když měla menstruaci. Prorok  se svou manželkou sedával, jedl s ní, pil s ní a projevoval jí své city. Porovnejme to s biblickým Starým zákonem, který menstruující ženy považoval za nečisté a nikdo se jich nesměl dotknout (viz Leviticus 15:19).

Á'iša  řekla: „Prorok  se modlil noční modlitbu a stál blízko mě, když jsem měla menstruaci. Někdy jsem byla přikrytá přikrývkou a část té přikrývky byla také na Prorokovi .“ (Muslim, č. 514)

Á'iša  také řekla: „Prorok  mi odpočíval na klíně, když jsem měla menstruaci, a přednášel Korán.“ (Buchárí, č. 297)

Prorok  se myl společně se svou manželkou: Prorok  se vždy snažil, aby se jeho manželka v každé situaci cítila šťastná. Prorok  se myl společně se svou manželkou, jak vyprávěla Á'iša : „Myli jsme se s Alláhovým poslem  a používali jsme jednu společnou nádobu. On  k ní pospíchal, aby si vzal vodu přede mnou a já jsem pospíchala, abych si vzala vodu před ním, až on řekl (žertem): ‚Nech mi tam trochu‘ a já jsem řekla: ‚Nech tam trochu pro mně!‘“ (Nasá'í, č. 412)

Prorok  svou manželku líbal: Své manželce lichoťte a často ji líbejte. Když odcházíte z domu, zvykněte si manželku políbit a při návratu ji také polibte, abyste jí tím dali najevo, jak jste se na ni těšili.

V manželství jsou velmi důležité vzájemné dotyky. Činy jsou víc než slova, prokažte tedy manželce, že ji milujete. Šťastný vztah závisí na maličkostech, které však v dlouhodobém vztahu hrají zásadní roli. Á'iša  řekla: „Jednoho dne mě Alláhův posel  chtěl políbit a já jsem mu řekla: ‚Postím se!‘ On odpověděl: ‚Já se také postím‘ a i přesto mě políbil.“ (Silsila, č. 4139)

 
Prorokova lidská podstata
Alláhův posel  byl lidskou bytostí, avšak byl odlišný tím, že se mu dostalo proroctví. Vznešený Alláh mu přikázal předat poselství islámu celému lidstvu, aby všichni lidé byli ochráněni před útlakem lidmi vytvořených zřízení a dostalo se jim spravedlnosti Božího řádu. Vznešený Alláh říká:

{Rci: „Já pouze smrtelník jsem jako vy a bylo mi vnuknuto, že božstvem vaším je Bůh jediný. A kdo doufá v setkání s Pánem svým, ať zbožné skutky koná a nechť v uctívání nepřidružuje nikoho k Pánu svému!“} (17:110)

Prorok  neměl žádný podíl na božství, neznal nepoznatelné, ani nemohl nikomu prospět či uškodit. Nebylo v jeho moci ovládat přírodní síly. Vznešený Alláh říká:

{Rci: „Nemohu si sám ani prospět, ani uškodit, leda bude-li Bůh chtít. Kdybych znal nepoznatelné, mohl bych věru rozmnožit dobro své a nedotklo by se mne zlo žádné; já však jsem pouze varovatelem a zvěstovatelem pro lid, jenž věří.“} (7:188)

Přestože se Prorokovi  dostalo pocty hlásat Boží slovo, nikdy se tím nepyšnil. Řekl: „Nepřehánějte v mé chvále, jako to křesťané udělali se synem Mariiným. Vskutku, jsem pouze Božím služebníkem, tedy říkejte: ‚Služebník Boží a Jeho posel.‘“ (Buchárí, č. 3445)

Prorokovy vlastnosti byly čistě lidské, byl pouhým smrtelníkem. Vznešený Alláh říká:

{Muhammad je pouze poslem a před ním odešli již jiní poslové. A jestliže zemře anebo bude zabit, obrátíte se nazpět? Ten, kdo se obrátí nazpět, neuškodí tím vůbec Bohu, ale Bůh odmění ty, kdož byli vděční.} (3:144)

Prorok  zažíval všechny lidské stavy, zažil nemoci i slabost. Abd Alláh bin Mas'úd  řekl: „Navštívil jsem Alláhova posla , když trpěl horečkou. Řekl jsem: ‚Posle Alláhův, máš horečku.‘ On odpověděl: ‚Ano, mám takovou horečku jako dva lidé z vás.‘ Já jsem se zeptal: ‚Je to proto, že budeš mít dvojnásobnou odměnu?‘ On odpověděl: ‚Ano, je to tak. Muslima nepostihne žádná újma, i kdyby to bylo píchnutí o trn, aniž by mu za to Alláh odčinil jeho hříchy, stejně jako strom shazuje své listy.‘“ (Buchárí, č. 5641)

Větu „mám takovou horečku jako dva lidé z vás“ z předchozího výroku vysvětluje následující výrok:

Sa'd bin Abí Waqqás  vyprávěl: „Řekl jsem: ‚Posle Alláhův, kteří lidé jsou nejvíce zkoušeni?‘ On odpověděl: ‚Proroci, potom ti, co jim jsou nejblíže (v uctívání a náboženství), potom ti, co jsou nejblíže jim. Člověk je zkoušen podle své náboženské oddanosti. Pokud je ve své náboženské oddanosti pevný, bude zkoušen více a pokud je ve své náboženské oddanosti slabý, jeho zkoušky budou odpovídat jeho oddanosti. Člověka budou postihovat zkoušky, dokud nebude chodit po zemi zbaven všech hříchů.‘“ (At-Tirmídhí)

Prorok  zažíval smutek jako každý jiný člověk, zažíval všechny lidské emoce. Když Prorokův syn Ibrahím vážně onemocněl a bylo zřejmé, že nemoc nepřežije, Prorok  se za ním ihned vydal. Z očí mu kanuly slzy a po jeho smrti řekl: „Oči přetékají slzami, srdce je zarmoucené, avšak neříkáme nic vyjma toho, co potěší Alláha. Věru, Ibrahíme, jsme smutní, žes nás opustil.“ (Muslim, č. 2315)

Prorok  někdy také zapomínal. Abd Alláh bin Umar  řekl: „Alláhův posel  nás vedl při jedné modlitbě o čtyřech oddílech (raka'át) a vykonal pouze dva oddíly a poté modlitbu předčasně ukončil. V té chvíli se muž známý jako Dhul Jadajn Proroka  otázal: ‚Posle Alláhův, zapomněl jsi, nebo byla modlitba zkrácena?‘ Prorok  odpověděl: ‚Ani jsem nezapomněl, ani modlitba nebyla zkrácena.‘ Muž řekl: ‚Vykonal jsi pouze dva oddíly.‘ Prorok  se poté tázal: ‚Je to, co říká Dhul Jadajn, pravda?‘ Lidé přisvědčili: ‚Ano, je to pravda.‘ Prorok  se poté zvedl a dokončil zapomenutý zbytek modlitby. Na konci řekl ‚Alláhu akbar‘ a provedl dvě prostrace za zapomenutí (sudžúd as-sahw).“ (Buchárí, č. 482)

Prorok  v záležitostech pozemského života nebyl neomylný. Jednou procházel kolem palem a viděl skupinu lidí, jak je opyluje. Zeptal se: „Co ti lidé dělají?“ Dostal odpověď: „Berou něco ze samčí části (stromu) a dávají to na samičí.“ Prorok  řekl: „Myslím, že to k ničemu nebude.“ Ti lidé se o tom doslechli a s opylováním přestali. Když se o tom Prorok  dozvěděl, řekl: „Byla to pouze má úvaha. Pokud to pomůže, tak to dělejte. Jsem pouhý člověk jako vy a co si myslím, může být správně nebo špatně. Avšak pokud vám pravím ‚Alláh říká,‘ o Alláhovi nikdy nebudu lhát.“ (Muslim)

 
Prorokovo ohleduplné chování
Vůči lidem obecně
Prorok  byl ve svém jednání s ostatními lidmi velmi ohleduplný. Řekl: „Alláhu, Muhammad je pouze lidskou bytostí, pociťuje vztek stejně jako ostatní. Uzavřel jsem s Tebou úmluvu, kterou Ty neporušíš: Pro každého věřícího, jemuž jsem ublížil, příkře jsem na něj mluvil, či jsem ho potrestal, to učiň zdrojem odpuštění a prostředkem přiblížení k Tobě, Alláhu, v den zmrtvýchvstání.“ (Muslim, č. 2601)

V soudních rozhodnutích
Prorok  byl velmi lidský při vynášení soudních rozhodnutí. Řekl: „Jsem pouze lidskou bytostí. Když ke mně přijdete, abych určil, kdo je v právu a kdo ne, jeden z vás může být schopen svou pozici představit lépe a přesvědčit mě. Já budu soudit podle toho, co uslyším, tedy kdykoliv vydám rozsudek v něčí prospěch a přisoudím mu něco, co mu nenáleží, ať si to nebere, protože tím věru dostává kus ohně.“ (Buchárí, č. 7169)

V rodinném životě
Prorok  byl velmi lidský i v rodinném životě. Ženil se a ostatní nabádal, aby se také ženili a měli děti. Vznešený Bůh říká:

{A již před tebou jsme vyslali posly a dali jsme jim manželky i potomstvo. A nestalo se, aby posel některý přinesl znamení bez Božího dovolení – a každé období má pak Písmo vlastní.} (13:38)

Prorokova odpouštějící povaha
Alláhův posel  přehlížel žárlivost svých manželek a přistupoval k ní nejlepším způsobem. Jeho postoj byl tak krásný, že se tím okamžitě rozptýlilo jakékoliv napětí. Anas bin Málik  řekl: „Když byl Prorok  v domě jedné ze svých manželek, jiná matka věřících (tj. Prorokova manželka) mu poslala jídlo. Manželka, v jejímž domě Prorok  byl, udeřila služku přes ruku, takže nádoba s jídlem spadla a rozbila se. Prorok  sebral střepy a poté na ně začal sbírat jídlo, které v nádobě bylo, a přitom řekl: ‚Tvá matka (tj. moje manželka) pocítila žárlivost.‘ Služku tam zdržel, dokud mu nebyla donesena dobrá nádoba od manželky, v jejímž domě se nacházel. Dobrou nádobu dal manželce, jejíž nádoba byla rozbita, a rozbitou nechal v domě, kde k rozbití došlo.“ (Buchárí, č. 5225)

Prorokova oddanost manželkám
Krásný charakter se projevuje oddaností, věrností a prokazovanými laskavostmi. Kdykoliv byla v Prorokově přítomnosti zmíněna Chadídža , Prorok  o ní vždy hovořil jen dobře a velmi pochvalně.

Á'iša  řekla: „Kdykoliv Alláhův posel  zmínil Chadídžu, mluvil o ní jen v nejlepším. Jednoho dne jsem pocítila žárlivost a řekla jsem mu: ‚Vidím, že o ní často mluvíš, copak ti Alláh nedal někoho lepšího, než byla ona?‘ On odpověděl: ‚Ne, při Alláhu, Alláh mi místo ní nedal nikoho lepšího. Ona mi věřila, když mě lidé odmítali. Ona mi pomáhala svými penězi, když mě lidé utlačovali a pouze od ní mi Alláh dal děti.‘“ (Ahmad)

Prorokovo krásné chování k manželkám
Po celý Prorokův život, včetně doby před příchodem islámského poselství, nikdy neuhodil žádnou ženu. Avšak každá domácnost má své problémy a ani u Proroka  tomu nebylo jinak.

Á'iša  řekla: „Alláhův posel  nikdy neuhodil žádnou ženu.“ (Ibn Hibbán)

Á'iša  také řekla: „Alláhův posel  nikdy svou rukou neuhodil ani služebnictvo, ani ženu, avšak samozřejmě bojoval v Alláhově věci. Nikdy se nikomu nemstil za utrpěné příkoří, s výjimkou toho, když věci zakázané Alláhem byly učiněny povolenými; tehdy přistoupil k odplatě kvůli Alláhovi, vznešenému a slavnému.“ (As-silsila as-sahíha)

Když Kurajšovci během bitvy u Uhudu Proroka  udeřili, zlomili mu zub a on krvácel z utržené rány, řekl: „Alláhu, odpusť mému lidu, neboť je nevědomý!“ (As-silsila as-sahíha)

Prorokův soucit s jeho manželkami
Alláhův posel  se oženil s devíti manželkami a každé z těchto manželství bylo uzavřeno ze specifických důvodů. Důvodem Prorokova manželství se Sawdou bint Zam'a bylo pouze prokázání podpory a soucitu. Když se s ní Prorok  oženil, bylo jí padesát let a byla o pět let starší než on. Toto manželství Mekkánce velmi šokovalo, protože Sawda nebyla krásná, ani neměla nic, po čem by muži toužili. Prorok  se s ní oženil pouze proto, aby jí tím prokázal milosrdenství, protože do Medíny přicestovala z Habeše jako vdova. Po nějaké době Prorok  uvažoval o rozvodu, aby ji nezatěžovaly manželské povinnosti, avšak Sawda naléhala: „Posle Alláhův, nerozváděj se se mnou, ponech si mě jako manželku a já svůj den přenechám Á'iše.“ Alláh o tom zjevil následující verš: {Není pro ně oba hříchem, dospějí-li mezi sebou ke vzájemné dohodě, neboť dohoda je to nejlepší.} (4:128) Ona totiž toužila být Prorokovou manželkou i na onom světě. (Tirmídhí, č. 3040)

Milosrdnost vůči manželkám
Anas  řekl: „Alláhův posel  vstoupil do mešity a uviděl provaz natažený mezi dvěma sloupy. Zeptal se: ‚K čemu to je?‘ Lidé odpověděli: ‚To je pro tvou manželku Zajnab . Když se modlí a unaví se, tak se toho drží.‘ Prorok  řekl: ‚Odvažte to. Ať se každý z vás modlí, jak dlouho může, a pokud se unaví, ať si sedne.‘“ (Nasá'í, č. 1642)

Prorok  nechtěl, aby jeho manželky trpěly obtížemi, proto zdůraznil důležitost modlit se jen tolik, kolik je člověk schopen.

Prorokovo sebeovládání a trpělivost
Alláhův posel  byl tím nejtrpělivějším člověkem. Od svých manželek někdy slyšel slova, která se ho mohla dotknout, avšak nikdy nereagoval v afektu. Místo toho odpouštěl a podobné záležitosti snadno přehlížel. Obvykle reagoval úsměvem a projevy lásky svým manželkám. Jednoho dne Á'iša  na Proroka  zvýšila hlas, slyšel to Abú Bakr  a tak ho to rozčililo, že ke své dceři šel a chtěl ji uhodit, avšak Prorok  pospíchal, aby v tom Abú Bakrovi zabránil. Abú Bakr naštvaně odcházel a když se vzdálil, Prorok  řekl Á'iše : „Vidíš, zachránil jsem tě před tím mužem!“ Abú Bakr  je o několik dní později navštívil a když viděl, že se Prorok  s Á'išou společně smějí, řekl: „Přiveďte mě do svého míru, tak jako jste mě přivedli do své války.“ Prorok  odpověděl: „Udělali jsme to, udělali jsme to.“ (Abú Dawúd, č. 4999)

Nekomplikované vztahy s lidmi
Abú Hurajra  řekl: „Jeden beduín močil v mešitě a lidé se seběhli, aby ho zbili. Alláhův posel  jim řekl: ‚Nechte ho a vylijte vědro či mísu vody na místo, kde se vymočil. Byli jste posláni, abyste to (lidem) ulehčovali a nebyli jste posláni, abyste jim to ztěžovali.‘“ (Buchárí)

Toto byla zásada, podle které Prorok  jednal s lidmi a také byla základem jeho obecného přístupu.

Á'iša  řekla: „Hafsa a já jsme darem dostaly nějaké jídlo a ten den jsme se postily. Jedna z nás řekla druhé: ‚Přerušíš dnešní půst, abychom se najedly?‘ Druhá odpověděla: ‚Ano.‘ Tak jsme obě přerušily půst a když přišel Alláhův posel , řekly jsme mu: ‚Posle Alláhův, dostaly jsme darem toto jídlo a chtěly jsme ho sníst, tak jsme jedly.‘ Prorok  řekl: ‚Buďte v klidu a postěte se jiný den v náhradu za tento, kdy jste půst přerušily.‘“ (Ibn Hibbán)

Štědrost k manželce
Nejlepší sousto a doušek jsou ty, které muž dá své manželce. Prorok  řekl: „Nevydáte nic kvůli Alláhovi, aniž byste za to byli odměněni, dokonce i za sousto, které vložíte do úst své manželce.“ (Buchárí, č. 4409)

Citlivost k manželce
Alláhův posel  byl velmi ohleduplný k citům svých manželek a nikdy se nerozzlobil kvůli něčemu, co udělaly. Ammár bin Jásir  řekl: „Alláhův posel  dal koncem noci zastavit k odpočinku v Uwlát al-Džajš. Byla s ním jeho manželka Á'iša , které se zlomil a upadl náhrdelník z jemenských korálků. Vojsko se tam zdrželo a hledalo ten její náhrdelník až do rozednění a lidé s sebou neměli vodu. Abú Bakr se na ni rozzlobil a vyčetl jí: ‚Zdržela jsi lidi a oni s sebou nemají vodu!‘ Poté mocný Alláh zjevil povolení suché očisty s použitím čisté hlíny. Muslimové s Alláhovým poslem  se tedy zvedli a udeřili rukama o zem, ruce bez oprašování zvedli a poté si jimi otřeli tváře a paže po ramena a vnitřní stranu paží k podpaží.“ (Ahmad)

Dávání milých dárků
Když si manželé navzájem dávají květiny, je to výrazem jejich vzájemné lásky. Prorok  řekl: „Když je někomu nabídnut květ bazalky, ať ho neodmítá. Snadno se nese a příjemně voní.“ (Muslim, č. 2253)

Dobré odění a vzhled
Dobrý vzhled a příjemná vůně jsou ostatním lidem příjemné. Á'iša  řekla: „Viděla jsem lesk parfému na Prorokově hlavě, když byl ve stavu poutního zasvěcení.“ (Nasá'í, č. 2692)

Á'iša  byla dotázána: „Co Prorok  dělal, když vstoupil do tvého domu?“ Ona odpověděla: „Když vstoupil, začal siwákem (tj. vyčistil si zuby).“ (Ibn Mádža, č. 238)

Prorok  byl vždy velmi čistotný. Anas bin Málik  řekl: „Nikdy jsem necítil příjemnější vůni než vůni Prorokovu.“ (Muslim, č. 2330)

Mluvit o lásce k manželce před ostatními lidmi
Prorok  o své lásce k manželkám mluvil otevřeně, aby dal příklad svým společníkům . Amr bin al-Ás  se ho zeptal: „Kdo je ti nejmilejší ze všech lidí?“ On odpověděl: „Á'iša.“ Amr se pak opravil: „Myslel jsem z mužů.“ Prorok  řekl: „Pak její otec.“ Amr se zeptal: „A kdo potom?“ Prorok  řekl: „Pak Umar.“ (Buchárí, č. 4358)

Obávat se o bezpečí své manželky
Obava je přirozená lidská emoce, kterou pociťoval i Prorok . Nechtěl, aby jeho manželky utrpěly nějakou újmu.

Anas bin Málik  vyprávěl, že s Abú Talhou v Prorokově společnosti cestoval (do Medíny) a Safijja (Prorokova manželka) seděla za Prorokem  na jeho velbloudici. Když ujeli kus cesty, velbloudice náhle uklouzla a Prorok  i jeho žena spadli. Abú Talha rychle seskočil ze svého velblouda a běžel za Prorokem : „Posle Alláhův, jsi zraněn?“ Prorok  odpověděl: „Ne, ale postarej se o ženu.“ Abú Talha si svým oděvem zakryl tvář, přišel k ní a přikryl ji svým pláštěm. Poté se žena zvedla a Abú Talha připravil jejich velbloudici (utažením sedla atd.) a oba (Prorok  a Safijja) nasedli. Všichni pak pokračovali v cestě a když se přiblížili k Medíně, či uviděli Medínu, Prorok  řekl: „Ájibún, tá'ibún, 'ábidún, lirabbiná hámidún (vracíme se s pokáním, uctíváme našeho Pána, slavíme Jeho chválu).“ Prorok  tato slova opakoval, dokud nevstoupil do města Medíny. (Buchárí)

Starost o jejich posmrtný život
Prorok  přál svým manželkám dobro a chtěl, aby byly v dobrém stavu, zejména ohledně Alláhovy přízně. Vznešený Alláh říká:

{Každá duše okusí smrti; a teprve v den zmrtvýchvstání obdržíte plně své odměny. A kdo se vyhne ohni a bude do ráje uveden, ten dosáhl úspěchu. A život na tomto světě je pouze klamné užívání.} (3:186)

Alláhův posel  se staral o své blízké a vedl je ke skutkům, za které náleží odměna. Umm Salama  řekla: „Alláhův posel  polekaně vstal a řekl: ‚Sláva Alláhovi, jak velkou odměnu dnes Alláh zjevil a jak velké pokušení bylo sesláno. Kdo probudí ty spící v těchto místnostech (tj. jeho manželky), aby se v noci modlily, protože věru člověk může být oděn v tomto životě, avšak na onom světě bude nahý.‘“ (Buchárí, č. 7069)

Nešpehovat manželky a důvěřovat jim
Prorok  neschvaloval přehnaně ochranářské chování vůči manželkám. Svým společníkům radil, aby svým manželkám důvěřovali.

Džábir bin Abd Alláh  řekl: „Doprovázeli jsme Alláhova posla  na jedné výpravě. Když jsme se vrátili do Medíny a chtěli jsme vstoupit do svých domů, on řekl: ‚Počkejte a vstupte až později večer, aby se rozcuchaná žena mohla učesat a žena, jejíž manžel byl pryč z domova, si mohla odstranit ochlupení.‘“ (Muslim)

Prorokova štědrost
Prorok  byl velmi štědrý. Řekl: „Pokud Alláh někomu z vás požehnal dobrým, ať se o to dobro rozdělí se svou rodinou.“ (Sahíh al-džámi, č. 358)

Prorok  se těmito zásadami sám vždy řídil. Anas  řekl, že Umm Sulajm  poslala Prorokovi  darem čerstvé datle a Prorok vzal hrst datlí a poslal je jedné ze svých manželek, poté vzal opět hrst datlí a poslal je další ze svých manželek a tak pokračoval, přestože by si sám rád vzal. (Ahmad)

Prorokova skromnost a pokora
Kdokoliv je pokorný, Alláh mu zvýší jeho postavení. Prorok  nikdy nikoho ve svém okolí nepovažoval za méněcenného a nikdy se nad nikoho nepovyšoval. Takový byl jeho etický přístup k lidem.

Anas  řekl: „Viděl jsem Proroka, jak pro ni (svou manželku Safijju) ze svého pláště za sebou (na velbloudu) udělal jakýsi polštář. Poté vedle velblouda poklekl, aby Safijja  mohla přes jeho koleno nasednout.“ (Buchárí)

Znalost citového rozpoložení manželek
Prorok  věnoval čas zjišťování, jak se jeho manželky cítí. Á'iše  řekl: „Já vskutku vím, kdy jsi se mnou spokojená a kdy se na mně hněváš.“ Ona se zeptala: „Jak?“ On odpověděl: „Když jsi se mnou spokojená, říkáš: Při Pánu proroka Muhammada. A když se na mně hněváš, říkáš: Při Pánu proroka Abrahama.“ (Buchárí, č. 5228)

Prorokova spravedlivost ke všem jeho manželkám
Á'iša  řekla: „Alláhův posel  nedával žádné z nás přednost v rozdělení času, který s námi trávil. Jen velmi zřídka nás v nějakém dni nenavštívil (tj. každý den navštěvoval všechny manželky). Ke každé ze svých manželek se přiblížil, aniž by s ní měl styk, dokud nedošel k té, jíž ten den náležel, a v jejím domě pak spal.“ (Abú Dawúd)

I když byl těžce nemocný, byl ke všem svým manželkám spravedlivý. Á'iša  vyprávěla, že Alláhův posel  se při své konečné nemoci ptával: „Kde budu zítra? Kde budu zítra?“ a čekal na Á'išin den. Jeho manželky mu dovolily, aby si sám zvolil, kde chce zůstat. On tedy zůstal v domě Á'iši, dokud v její společnosti nezemřel. Á'iša  řekla: „Prorok  zemřel v den, který patřil mně, a navrátil se k Alláhovi, zatímco jeho hlava spočívala na mé hrudi a jeho sliny se mísily s mými.“ Á'iša  také řekla: „Vstoupil Abdurrahmán bin Abú Bakr a držel siwák, kterým si čistil zuby. Alláhův posel  na něj pohlédl a já jsem mu řekla: ‚Abdurrahmáne, dej mi ten siwák.‘ On mi ho dal, já jsem ho zkrátila a nakousala a podala ho Alláhovu poslu . On si jím vyčistil zuby, zatímco se mi opíral o hruď.“ (Buchárí)

 
Prorokova společenskost a rodinné založení
Laskavost k manželce
Prorok  se ke svým manželkám choval velmi laskavě a muslimy nabádal: „Laskavost, když se k něčemu přidá, tak to jen zkrášlí.“ Prorok  také řekl Á'iše : „Á'išo, buď laskavá. Věru, když Alláh chce pro nějakou domácnost dobro, způsobí, že se její členové k sobě navzájem chovají laskavě.“ (Ahmad)

Pomoc manželce
Prorok  neustále pomáhal s domácími pracemi. Á'iša  to podrobněji popsala takto: „Někdo se mě zeptal, zda Prorok  ve svém domě pracoval. Já jsem odpověděla: Ano, opravoval si boty, zašíval si oděv a ve svém domě pracoval tak, jak ve svém domě pracuje kdokoliv z vás.“ (Ibn Hibbán)

Prorokova samostatnost
Prorok  se o své záležitosti staral sám a po svých manželkách nežádal, aby ho obsluhovaly. Á'iša  řekla, že si Prorok  sám pral oblečení, dojil ovce a sám se obstarával. (Sahíh al-džámí, č. 496)

Vydávání peněz na rodinu
Štědrost a vydávání na rodinu jsou zásady, které Prorok  vštěpoval do srdcí svých společníků. Řekl: „Věru Alláh je štědrý a miluje štědré lidi. Věru On je štědrý a miluje štědrost.“ (As-silsila as-sahíha, č. 1626)

Prorok  také řekl: „Dinár, který vydáte v Alláhově věci, či k propuštění otroka, či jako dobročinný dar potřebnému, či na podporu své rodiny – ten, za nějž bude největší odměna, je vydán na vaši rodinu.“ (Muslim)

Zajištění manželčiných potřeb není projevem velkomyslnosti, je to povinností muslimského manžela. Mu'áwijja se Proroka  zeptal: „Posle Alláhův, na co má manželka od nás právo?“ On odpověděl: „Že jí dáš jídlo, když jíš, a oblečeš ji, když se oblékáš.“ (Abú Dawúd, č. 2142)

Pohodlí pro rodinu
Prorok  se snažil své rodině zajistit pohodlí a maximálně se snažil eliminovat jakékoliv obtíže. Anas  řekl: „Prorok  cestoval a sluha jménem Andžaša voláním pobízel velbloudy. Prorok  mu řekl: ‚Andžašo, veď je pomalu s tím nákladem skleněných nádob!‘“ Abú Qilába řekl: „Skleněnými nádobami myslel ženy (které na velbloudech jely).“ (Buchárí)

Prorokova trpělivá povaha
Prorok  byl vždy usměvavý, i když měl doma problémy. Umar  řekl: „My, kurajšovští muži, jsme mívali nad svými manželkami navrch, avšak když jsme přišli k Ansárům (obyvatelům Medíny), zjistili jsme, že jejich ženy mají navrch nad svými muži, takže naše ženy se také začaly učit způsobům ansárských žen. Křičel jsem na svou manželku a ona mi odmlouvala, což se mi nelíbilo. Řekla mi: ‚Proč jsi tak překvapen, že si to nenechávám líbit? Při Alláhu, Prorokovy manželky mu odmlouvají a některé s ním i nemluví celý den až do večera!‘ Ta slova mě vyděsila a řekl jsem jí: ‚Kdokoliv toto udělal, bude zničen!‘ Poté jsem se oblékl, šel ke své dceři Hafse a řekl jí: ‚(Je pravda, že) některé z vás nechávají Proroka  rozzlobeného až do večera?‘ Ona odpověděla: ‚Ano.‘ Já jsem řekl: ‚Jsi ztracený člověk! Copak se neobáváš, že se Alláh rozzlobí kvůli vzteku Alláhova posla  a ty tím budeš zničena? Nežádej od Proroka  více, neodmlouvej mu a nepřestávej s ním mluvit. Požádej mě o cokoliv, co potřebuješ.‘“ (Buchárí)

Plnění manželčiných přání
Prorok  okamžitě reagoval a postaral se o potřeby svých manželek. Á'iša  Prorokovi  řekla: „Všechny tvé manželky mají přezdívku (kunja), jaká bude má přezdívka?“ Prorok  jí odpověděl: „Pojmenuj se Umm Abd Alláh (tj. matka Abdulláhova).“ Takto Á'išu  lidé oslovovali až do její smrti. (Silsila, č. 1/255)

Péče o manželky
Když manželky onemocněly, Prorok  o ně pečoval, jak nejlépe mohl. Á'iša  řekla: „Kdykoliv některá z Prorokových manželek onemocněla, Prorok  nad ní přednášel poslední kapitoly Koránu.“ (Muslim, č. 2192)

Komunikace s manželkami
Prorok  po ranní modlitbě seděl až do východu slunce se svými společníky a poté navštívil své manželky. Každou z nich pozdravil a modlil se za ni. (Madžma' al-zawá'id, č. 5/11)

Porada s manželkami
Po uzavření mírové dohody s kurajšovskými nevěřícími, kteří Prorokovi  zabránili vstoupit do Mekky a vykonat pouť, Prorok  svým společníkům nařídil, aby obětovali zvířata, která si přivedli na pouť, a oholili si hlavy na znamení ukončení poutě, kterou nemohli vykonat. Společníci však byli tak zarmouceni z toho, že jim nebylo umožněno vstoupit do Mekky a vykonat pouť, že se ani jeden z nich neměl k tomu, aby tento pokyn splnil. Když se ani po třetím zopakování stále nikdo nezvedal, šel Prorok  za svou manželkou Umm Salama  a vyprávěl jí, co se stalo. Ona ho vyslechla a poradila mu, ať jde a s nikým nemluví, dokud sám neobětuje své zvíře a neoholí si hlavu. Prorok  její radu přijal a ihned se podle ní zařídil. Když společníci uviděli, jak Prorok  obětuje své zvíře a holí si hlavu, okamžitě se k němu přidali. (Buchárí)

Prorok  své manželky žádal o svolení
Jednou z nejkrásnějších Prorokových vlastností bylo, že nikdy nebyl nespravedlivý, dokonce ani když byl vážně nemocný. Á'iša  řekla: „Alláhův posel  při své konečné nemoci svolal všechny své manželky a řekl: ‚Nemohu vás všechny navštěvovat jako obvykle, žádám vás o svolení zůstat s Á'išou.‘“ Jeho ostatní manželky souhlasily a dovolily mu u ní zůstat. (Abú Dawúd, č. 2137)

Opravování chyb
Prorok  při opravování chyb projevoval nesmírnou moudrost. Á'iša  vyprávěla: „Řekla jsem Prorokovi :‚U Safijji ti stačí, že je taková a taková (čímž myslela, že je malé postavy).‘ On odpověděl: ‚Věru jsi pronesla slova, která by znečistila moře, kdyby s ním byla smísena.‘“ (Abú Dawúd)

Anas  řekl: „K Safijje se doneslo, že ji Hafsa nazvala ‚dcerou žida,‘ a ona se rozplakala. Prorok  za ní přišel, zatímco plakala, a zeptal se: ‚Proč pláčeš?‘ Ona odpověděla: ‚Hafsa mi řekla, že jsem dcera žida.‘ Prorok  jí řekl: ‚Jsi dcerou proroka (tj. Mojšíže ), tvůj strýc je prorokem (tj. Áron, Mojžíšův bratr) a jsi provdaná za proroka, tedy jak se nad tebe může povyšovat?‘ Potom řekl: ‚Obávej se Alláha, Hafso!‘“ (Tirmídhí, č. 3894)

Prorok  přijímal omluvy svých manželek
Není pochyb o tom, že v manželství dochází k nedopatřením, manžel může udělat něco špatně, stejně tak jako manželka. Když oba manželé přijímají omluvy toho druhého, je to znakem jejich dobrých způsobů. Jednoho dne Prorok  čekal na Á'išu  a ona se trochu zpozdila. Prorok  se jí zeptal: „Co tě zdrželo?“ Ona odpověděla: „Posle Alláhův, slyšela jsem nádhernou recitaci, že jsem nikdy nic podobného neslyšela!“ Prorok  si ji pak šel poslechnout a když se po dlouhé době vrátil, řekl: „To je Salim, propuštěný otrok Abú Hudhajfy.“ (Tachridž al-ihjá', č 1/371)

Potěšení manželek
Prorok  se snažil, aby jeho manželky byly šťastné. Á'iša  řekla: „Alláhův posel  se mě zeptal: ‚Líbilo by se ti být mou manželkou na tomto světě i na onom světě?‘ Odpověděla jsem: ‚Samozřejmě!‘ On řekl: ‚Vskutku, jsi moje manželka v tomto životě a budeš mojí manželkou v budoucím životě.‘“ (Silsila, č. 3011)

Laskavost k manželkám
Alláhův posel  se k lidem ve svém okolí choval velmi šlechetně. Á'iša  řekla: „Během menstruace jsem se napila a poté jsem nápoj podala Prorokovi . On rty přiložil tam, kde byly moje a napil se. A během menstruace jsem okusovala kost, na které zbyly kousky masa, a podala jsem ji Prorokovi . On přiložil ústa tam, kde byla moje a jedl.“ (An-Nasá'í)

Shovívavost k manželkám
Prorok  byl velmi shovívavý a odpouštějící člověk. I když se někdo něčeho dopustil vědomě, on takovému člověku odpustil. Jeho manželky tuto shovívavost zažívaly více než ostatní lidé. Když se Prorok  manželek otázal: „Máte nějaký oběd?“ a ony odpověděly, že nemají, on pouze řekl: „Tedy se postím.“ (An-Nasá'í, č. 2323)

 
Závěr
V islámu vztah mezi manželi vychází z ideálů lásky, vzájemné úcty a milosrdenství. Ženy jsou ctěny a milovány jako manželky, dcery a ve všech svých dalších rolích. Prorok  řekl: „Není z nás ten, kdo není milosrdný k mladým a starým neprokazuje úctu, jež si zaslouží.“ (Ibn Hibbán, č. 3377)

V islámu není místo pro souboj mezi pohlavími, protože muži a ženy byli stvořeni, aby se ve svých odlišných vlastnostech a schopnostech vzájemně doplňovali. Muži mají nedostatky, které dokáže kompenzovat manželka. A totéž platí i naopak. Proto islám určil pro ženy dané povinnosti, které je nebudou přetěžovat, a rovněž určil dané povinnosti pro muže. Když se tato rovnováha správně udržuje, výsledkem je soulad a harmonie. Vznešený Alláh říká:

{Bůh dal vám manželky mezi vámi zrozené a učinil vám z manželek vašich syny a vnuky a uštědřil vám všemožné věci výtečné. Což věřit budou v božstva falešná, jsouce tak za dobrodiní Boží nevděční?} (16:72)

Když islámská pravidla určují, že některé věci jsou zapovězené mužům, avšak povolené ženám či naopak, vychází to z dokonalého Božího vědění o citové, společenské a duševní povaze obou pohlaví. Bylo by nespravedlivé, kdyby člověk byl nucen dělat něco, co je nad jeho schopnosti. Podobné by bylo natankovat do auta s benzínovým motorem naftu a očekávat, že bude bezchybně fungovat.

Láska a romantika vycházejí z učení proroka Muhammada  a tyto krásné způsoby a etické ideály se můžeme naučit z příkladu jeho života. Tyto hodnoty nejsou teorií, kterou nelze uvést do praktického života, tyto způsoby jsou naopak velmi snadno dosažitelné. Manželské problémy, které se mohou v některých muslimských rodinách vyskytovat, jsou způsobeny hlavně tím, že se tito muslimové příkladem proroka Muhammada  neřídí. Kdyby lidé příklad proroka Muhammada  skutečně následovali, zmírnilo by to celou řadu problémů, kterým čelí lidé na celém světě, včetně manželských problémů. V rámci islámských pravidel jsou vymezena práva obou manželů a když se člověk tímto učením řídí, je to pro něho skutkem uctívání, za který ho Bůh odmění.

الحمد لله رب العالمين
وصلى الله وسلم على نبينا محمد وآله وسلم

Všechna chvála náleží pouze Alláhovi, Pánu všech světů,
nechť Alláh povýší zmínku Svého proroka a jeho rodiny
a ochrání ho před vším špatným.

Pokud chcete získat další informace o islámu v angličtině, neváhejte nás kontaktovat emailem na [email protected] nebo navštivte následující webové stránky:

www.islamland.com